← Zpět na rozcestník průzkumu

Část 4: Pracovní podmínky odborných zdravotnických pracovníků v Pardubickém kraji

Poslední ze série tematických částí výsledků dotazníkového šetření OALPZ – co ukázal náš průzkum?

Úvod

Touto čtvrtou částí uzavíráme sérii výstupů z dotazníkového šetření OALPZ zaměřeného na pracovní podmínky odborných zdravotnických pracovníků.

Předchozí části představily výsledky napříč Českou republikou. V závěru se podrobněji zaměřujeme na Pardubický kraj. Důvod je jednoduchý – právě zde OALPZ vznikla, zde dlouhodobě působí a zde také vede jednání o zlepšování pracovních podmínek. Jako organizace působící v Pardubickém kraji považujeme za svou odpovědnost začít právě tam, kde můžeme výsledky průzkumu využít při konkrétních jednáních a hledání možných řešení.

Výsledky vycházejí z odpovědí respondentů, kteří se průzkumu zúčastnili. Nejedná se tak o reprezentativní studii všech odborných zdravotnických pracovníků v Pardubickém kraji. Přesto výsledky představují cenný zdroj informací a mohou sloužit jako podklad pro další odbornou diskusi.

Otevřené pojmenování skutečností, které vyplynuly z průzkumu, nevnímáme jako překážku, ale jako příležitost ke zlepšování pracovních podmínek. Věříme, že ochota o těchto tématech otevřeně mluvit a hledat společná řešení je jedním z předpokladů toho, aby zkušení zdravotníci v regionu zůstávali a noví zde chtěli nastoupit i dlouhodobě pracovat.

Pardubický kraj díky Fakultě zdravotnických studií Univerzity Pardubice i studijním programům Fakulty chemicko-technologické má příležitost vychovávat vlastní nelékařské zdravotnické odborníky. Aby však absolventi chtěli v regionu zůstat, nestačí kvalitní vzdělávání. Stejně důležité jsou pracovní podmínky, které je po nástupu do praxe čekají.

V následujících grafech a komentářích představujeme hlavní zjištění z odpovědí respondentů z Pardubického kraje. Vzhledem k počtu získaných odpovědí bylo možné nejpodrobněji analyzovat laboratorní profese, u nichž mají výsledky nejvyšší vypovídací hodnotu.

Přesčasy nejsou výjimkou

Pardubický kraj představoval druhý nejpočetnější krajský soubor v celém průzkumu. Vyšší počet respondentů zároveň umožňuje stabilnější interpretaci výsledků než u krajů s malým počtem odpovědí. Výsledky proto umožňují podrobnější srovnání tohoto kraje s ostatními.

Naše výsledky ukázaly, že přibližně třetina laboratorních pracovníků vykazuje 21 a více hodin přesčasů měsíčně. V Pardubickém kraji byl tento podíl ještě výrazně vyšší – 21 a více hodin přesčasové práce měsíčně zde uvedlo 60,5 % respondentů.

Doplňující rozklad vyšších pásem přesčasové práce ukazuje, že Pardubický kraj zůstává mezi nejvíce zatíženými kraji i v nejvyšších kategoriích přetížení. 31 a více hodin přesčasové práce měsíčně zde uvedlo 44,2 % respondentů a 41 a více hodin přesčasových hodin 27,9 % respondentů. Oba podíly patřily k nejvyšším mezi hodnocenými kraji.

Tabulka 1 — Vyšší pásma přesčasové zátěže podle krajů – laboratorní profese
KrajPočet odpovědí21 a více hodin (%)31 a více hodin (%)41 a více hodin (%)
Pardubický4360,544,227,9
Královéhradecký1855,627,816,7
Středočeský2740,714,814,8
Ústecký1637,537,525,0
Moravskoslezský3630,65,62,8
Praha7630,322,413,2
Jihomoravský3116,19,79,7
Jihočeský1513,30,00,0
Olomoucký2611,50,00,0
Zlínský150,00,00,0

Poznámka: Zobrazeny jsou pouze kraje s alespoň 15 odpověďmi respondentů z laboratorních profesí. Menší soubory nebyly do srovnání zahrnuty z důvodu omezené vypovídací hodnoty.

Důležité přitom je, že otevřené odpovědi neukazují pouze problém vysokého počtu přesčasových hodin. Častěji upozorňují na nesoulad mezi náročností práce a odměňováním nebo na nerovné nastavení příplatků.

Výskyt 24hodinových služeb

Respondenti z Pardubického kraje uváděli jeden z nejvyšších výskytů 24hodinových služeb. Jedním z nejvýraznějších zjištění je výskyt 24hodinových služeb. V Pardubickém kraji uvedlo některou formu 24hodinové přítomnosti na pracovišti 48 respondentů, což představuje 50,5 % krajského souboru. Šlo o nejvyšší podíl mezi kraji s alespoň 15 odpověďmi.

Vyšší podíl 24hodinových služeb se objevil také ve Středočeském kraji (31,6 %); v Libereckém kraji vyšel podíl 35,7 %, ten je však vhodné interpretovat opatrně s ohledem na menší soubor.

Odlišná struktura kompenzací

Při srovnání Pardubického kraje s ostatními kraji se ukazují výrazné rozdíly nejen v organizaci práce, ale také ve způsobu kompenzace zvýšené pracovní zátěže.

Graf 1 — Pardubický kraj vs. ostatní kraje – laboratorní profese

Respondenti z Pardubického kraje uváděli jeden z nejvyšších výskytů 24hodinových služeb a vyšší přesčasovou zátěž, současně však nižší zastoupení směnných a rizikových příplatků i dodatkové dovolené. Výjimkou je příplatek od 13. hodiny ve 24hodinové směně.

Respondenti z Pardubického kraje výrazně častěji uváděli práci v režimu 24hodinových služeb (72,1 % oproti 21,1 % v ostatních krajích) a současně častěji vykazovali vyšší přesčasovou zátěž (60,5 % oproti 25,4 %). Na druhé straně podstatně méně často uváděli příplatek za směnnost nebo nepřetržitý provoz (2,3 % oproti 38,1 %), rizikový příplatek (4,7 % oproti 40,5 %) nebo dodatkovou dovolenou (11,6 % oproti 65,6 %). Výrazně častěji se zde naopak objevoval příplatek od 13. hodiny ve 24hodinové směně (67,4 % oproti 7,0 %).

Výsledky mohou naznačovat odlišný způsob kompenzace zvýšené pracovní zátěže u respondentů v Pardubickém kraji ve srovnání s ostatními kraji. Zatímco v jiných krajích se častěji objevují tradiční formy kompenzace, jako jsou směnné nebo rizikové příplatky a dodatková dovolená, v Pardubickém kraji hraje výraznější roli kompenzace spojená přímo s 24hodinovými službami. Samotný průzkum však neumožňuje určit příčiny těchto rozdílů.

Popisované problémy laboratorních profesí v Pardubickém kraji

Respondenti často zmiňují přesčasy, ale ještě častěji upozorňují na nedostatečné ocenění odbornosti, nesoulad mezi náročností práce a mzdou a nízké nebo nerovné příplatky.

Graf 2 — Hlavní problémové okruhy – Pardubický kraj v laboratorních profesích (podíly v %)

Nejčastěji se objevují témata nedostatečného ocenění odbornosti (69,8 %), nesouladu mezi náročností práce a mzdou (67,4 %) a nízkých nebo nerovných příplatků (53,5 %). Výsledky tak naznačují, že respondenti v našem průzkumu nevnímají jako hlavní problém samotnou pracovní zátěž, ale spíše způsob jejího finančního a profesního ocenění.

„Nemáme směnný příplatek jako sestry, i když pracujeme ve 24hodinových směnách. Jsme neviditelná část zdravotníků.“

Závěrem

Přestože respondenti z Pardubického kraje uváděli v některých ukazatelích nadprůměrné hodnoty, celostátní data ukazují, že podobná témata se objevují i v dalších krajích. Přesčasy, personální podstav, dlouhé služby nebo otázky spravedlivého odměňování nejsou omezeny na jedno zdravotnické zařízení ani na jeden kraj.

Pardubický kraj tak může být spíše dobře viditelným příkladem problémů, které v různé míře řeší zdravotnická pracoviště napříč Českou republikou.