Média a komentáře
Desítky hodin navíc každý měsíc. Které zdravotnické profese slouží nejvíc přesčasů?
Přesčasy nejsou jen problémem lékařů a sester. Nové celostátní šetření mezi odbornými zdravotnickými pracovníky odhaluje, že desítky hodin práce navíc měsíčně jsou běžnou realitou i u dalších profesí.
Nepřetržitý provoz za cenu přesčasů? Průzkum mapuje situaci v laboratořích a dalších odborných profesích
Veřejná debata o pracovních podmínkách ve zdravotnictví se v posledních letech soustředí především na lékaře a sestry. Chod zdravotnických zařízení však zajišťuje i řada dalších odborných profesí. Od zdravotních laborantů přes radiologické asistenty až po zdravotnické záchranáře. Nové dotazníkové šetření Organizace aliance laborantů a pomáhajících zdravotnických profesí (OALPZ) naznačuje, že vysoká pracovní zátěž, přesčasy nebo problémy s odměňováním se netýkají pouze nejviditelnějších skupin zdravotníků.
Komentář předsedkyně: Jsou v debatě o kompetencích zastoupeny všechny profese?
V posledních měsících probíhá intenzivní debata o kompetencích nelékařských
zdravotnických pracovníků (NLZP). Ministerstvo zdravotnictví v dubnu realizovalo
dotazníkové šetření zaměřené na možné změny kompetencí. Diskuze o
kompetencích je bezpochyby potřebná. Současně ale vyvstává důležitá otázka: jsou
v této debatě skutečně zastoupeny všechny nelékařské zdravotnické profese?
„Neviditelné“ profese českého zdravotnictví
O jaké profese jde když je nazýváme „neviditelnými“? Hovoříme-li o zdravotnictví, každý si okamžitě představí především lékaře, případně zdravotní sestry, se kterými se setkáváme v ordinacích, v nemocničních sálech. Ale kromě těchto nejznámějších profesí existuje ve zdravotnictví řada dalších, se kterými se málokdy setkáme a bez kterých by práce lékařů byla obtížná, v řadě případů až nemožná. Jsou to odborné zdravotnické profese jako laborant, odborný pracovník v laboratorních metodách, radiologický asistent, zdravotnický záchranář (urgent/JIP/ASO), sanitář, farmaceutický asistent, farmaceut.
„Neviditelné“ profese českého zdravotnictví potřebují hlas
O pracovních podmínkách některých odborných zdravotnických profesí se v odborné i veřejné debatě hovoří méně, než by odpovídalo jejich významu pro fungování zdravotnického systému.
Krize v pardubické nemocnici. Výpovědi lékařů pacienty neohrozí, zní od vedení
Masivní vlna výpovědí lékařů v pardubické nemocnici vyvolává otázky o budoucnosti zdravotní péče v regionu. Vedení ujišťuje, že péče o pacienty zůstává zachována.
Odboráři z pardubické nemocnice vyzývají ministra: Zlepšete naše podmínky
Přesčasová práce lékařů se drží mezi hlavními tématy posledních měsíců. V klidu nenechává ani sestry, laboranty, sanitáře a další pracovníky pardubické nemocnice. Zdravotníků je málo a jsou vyčerpaní. Neřešená personální krize podle nich může vést k horší péči o pacienty. „Chce se po nás bezchybná stoprocentní práce, ale ani my nejsme stroje,“ zní z pardubické nemocnice.
Otevřený dopis ministrovi zdravotnictví
Hejtman Netolický: Nemocnice v nejhorší krizi za 12 let. Chci řešení od ministra
Po dlouhodobém nedostatku lékařů, sester či ambulantních zdravotníků přišel další problém. Nedávná novela zákoníku práce totiž zdvojnásobila případný počet přesčasových hodin ve zdravotnictví. Sekce mladých lékařů proti tomu protestuje, viditelnými se chtějí stát i zdravotníci z Pardubické nemocnice. Kromě snížení množství přesčasů požadují také růst platů. Pokud se lékaři s ministerstvy práce a zdravotnictví na novele zákoníku práce nedohodnou mohou v prosinci v nemocnicích chybět.