Část 1: Struktura respondentů
První ze série tematických částí výsledků dotazníkového šetření OALPZ.
Úvod
Do dotazníkového šetření zaměřeného na pracovní podmínky zdravotnických profesí se zapojilo celkem 525 respondentů.
Největší zastoupení měly laboratorní profese – zdravotní laboranti a laboratorní asistenti (254 odpovědí) a odborní pracovníci v laboratorních metodách (91 odpovědí). Laboratorní pracovníci tak tvořili přibližně dvě třetiny všech respondentů.
Odpovědi přišly ze všech krajů České republiky a z různých typů zdravotnických zařízení – od fakultních nemocnic přes další nemocniční zařízení až po pracoviště mimo nemocnice. To umožňuje sledovat některé společné problémy napříč regiony i typy provozu.
Výsledky ukazují, že téma pracovních podmínek laboratorních i dalších odborných zdravotnických profesí vyvolalo výrazný zájem a ochotu zaměstnanců sdílet své zkušenosti.
Pro OALPZ je významné i to, že se podařilo oslovit respondenty mimo Pardubický kraj, přestože organizace zatím působí především v tomto regionu. Lze to interpretovat jako známku toho, že diskutovaná témata rezonují i v dalších regionech České republiky a že distribuce dotazníku byla provedena efektivně.
Odpovědi podle krajů – celý soubor
Na první pohled je vidět, že dotazník nestojí pouze na jednom regionu. Nejvíce odpovědí přišlo z Prahy (101 odpovědí; 19,2 %), z Pardubického kraje (95; 18,1 %) a z Moravskoslezského kraje (52; 9,9 %). Zastoupené jsou ale všechny kraje České republiky.
To je důležité zejména proto, že výsledky nelze interpretovat jako izolovaný hlas jednoho zařízení nebo jednoho města. Řada problémů se naopak objevuje napříč republikou.
V laboratorním podsouboru je rozložení podobné. Nejvíce laboratorních odpovědí pochází z Prahy (76; 22,0 %), Pardubického kraje (43; 12,5 %) a Moravskoslezského kraje (36; 10,4 %).
Počet odpovědí umožňuje samostatně analyzovat laboratorní profese jako relativně silný podsoubor. Současně je možné sledovat některé rozdíly mezi jednotlivými kraji.
Odpovědi podle typu zařízení – celý soubor
Na rozdíl od běžné představy nepřichází většina odpovědí z fakultních nemocnic. Největší skupinu respondentů tvoří zaměstnanci nemocnic fungujících jako akciové společnosti (178 odpovědí; 33,9 %), následovaní fakultními nemocnicemi (126; 24,0 %). Významně jsou zastoupeny také nemocnice – příspěvkové organizace a mimonemocniční zařízení různých právních forem.
To je důležité hlavně proto, že pracovní podmínky nelze spojovat pouze s jedním typem zdravotnického provozu. Odpovědi přicházejí z různých organizačních modelů zdravotnictví, které se mohou lišit systémem směn, personálním zajištěním i způsobem odměňování.
Odpovědi podle typu zařízení – laboratorní profese
Také v laboratorním podsouboru převažují nemocnice fungující jako akciové společnosti (107 odpovědí; 31,0 %) a fakultní nemocnice (89; 25,8 %). Vedle nich se ale objevuje i výrazný podíl laboratoří mimo nemocniční sektor, zejména zařízení typu s.r.o.
To je důležité při interpretaci dalších výsledků, protože pracovní podmínky v nemocničních a mimonemocničních laboratořích se mohou výrazně lišit — například v organizaci směn, rozsahu pohotovostí nebo systému příplatků.
Odpovědi podle profesí
Největší část respondentů tvořily laboratorní profese. Zdravotní laboranti a laboratorní asistenti představovali 48,4 % všech odpovědí a odborní pracovníci v laboratorních metodách dalších 17,3 %. Laboratorní pracovníci tak dohromady tvořili přibližně dvě třetiny celého souboru.
Vedle laboratorních profesí byli významně zastoupeni také zdravotničtí záchranáři, sanitáři a radiologičtí pracovníci. Menší část souboru tvořili farmaceuti a farmaceutičtí asistenti.
Ostatní profese, které nebyly hlavním předmětem tohoto šetření, tvořily dohromady 69 odpovědí (13,2 % souboru).
Laboratorní specializace
Laboratorní podsoubor není tvořen pouze jedním typem provozu. Největší část odpovědí pochází z biochemických laboratoří a OKB (90; 26,1 %) a z hematologie, transfuzních oddělení a krevních bank (81; 23,5 %). Výrazně jsou zastoupeny také mikrobiologie, imunologie a sérologie (55; 15,9 %).
Menší, ale stále důležitou část souboru tvoří kombinovaná laboratorní pracoviště, patologie, histologie, cytologie a genetika či molekulární biologie. Laboratorní data proto nezachycují pouze jeden laboratorní obor, ale poměrně široké spektrum provozů s rozdílnou organizací práce i typem zátěže.
Část respondentů svou laboratorní specializaci neuvedla (14,2 %). Ostatní méně zastoupené specializace tvořily dohromady 1,2 % laboratorního podsouboru.
Zastoupení dalších odborných zdravotnických profesí
Vedle laboratorních profesí zahrnovalo šetření také další odborné zdravotnické pracovníky zastoupené v rámci OALPZ. Následující přehled stručně ukazuje regionální zastoupení a typy zdravotnických zařízení, ve kterých respondenti pracují.
Zdravotničtí záchranáři
Soubor obsahuje 47 odpovědí a zachycuje 12 krajů. Nejvíce odpovědí přišlo z Pardubického kraje (46,8 % této profesní skupiny). Odpovědi celkem přišly z 8 typů zařízení a nejčastěji z akciové společnosti (46,8 %).
Sanitáři
Soubor obsahuje 29 odpovědí a zachycuje 11 krajů. Nejvíce odpovědí přišlo z Pardubického kraje (20,7 % této profesní skupiny). Odpovědi přišly z 6 typů zařízení a nejčastěji z akciové společnosti (48,3 %).
Radiologičtí pracovníci
Soubor obsahuje 22 odpovědí a zachycuje 6 krajů. Nejvíce odpovědí přišlo opět z Pardubického kraje (59,1 % této profesní skupiny). Odpovědi přišly z 5 typů zařízení a nejčastěji také z akciové společnosti (63,6 %).
Pracovníci v lékárnách (farmaceuti a farmaceutičtí asistenti)
Soubor obsahuje 13 odpovědí ze 7 krajů. Nejvíce odpovědí přišlo z kraje Praha (30,8 % této profesní skupiny). Odpovědi přišly z 6 typů zařízení a nejčastěji z typu fakultní nemocnice (23,1 %).